Pondělí, 28. 7. 2008
V 8.30 se setkáváme s dr. Dumbou v jeho kanceláři. Pečlivě naslouchá výkladu o našem projektu, o našich blízkých pedagogických záměrech a o budoucích činnostech v centru. V závěru nám za svůj úřad nabízí dohled nad fungováním centra poté, co bude předáno Řádu Marištů.
Záhy navštěvujeme zemědělskou školu, která se nachází v sousedství sídla provinčního ředitele školství, a s českými kolegy si na středu domlouváme schůzku spojenou s důkladnějším seznámením s jejich školou a obohacenou o náslech ve výuce.
Po obědě začínáme s vyřizováním prodloužení našich víz. Zdánlivě banální úkol se proměňuje v několikahodinové martýrium. Na jeho konci získáváme „pouze“ formuláře k tomu potřebné, za jejichž zaplacení ovšem zatím nedostáváme žádnou stvrzenku, neboť ta se tu nevede. Pro podpis na námi (Klárou) vytvořený účet si docházíme až následující den.
Na imigračním úřadě náhodně potkáváme jednoho z Marištů. Ten nám sděluje, že se dnešní schůzka odkládá na zítřek, poněvadž ne všichni bratři se stihli vrátit ze svých pracovních cest, a proto museli poradu nad naším návrhem smlouvy odložit na později.
Úterý, 29. 7. 2008
Po poledni se opět setkáváme s dr. Dumbou, který nám ukazuje čtyři základní školy, s nimiž bychom mohli spolupracovat. Všechny jsou však od včerejška zavřeny kvůli volbám. Zjišťujeme, zda bychom mohli využít prostory v některé ze škol; to však není možné, protože v nich probíhá předvolební příprava občanů. Vyšší stupně škol mají tyto výjimečné prázdniny až od poloviny srpna, aby studenti zvládli své závěrečné zkoušky. Při návratu z naší obhlídky škol narážíme na hlavního představitele Řádu Marištů zde v Kuitu, se kterým se konečně osobně seznamujeme. (Doposud jsme jednali pouze s jeho dvěma zástupci.)
Po návratu do našeho přechodného bydliště u Člověka v tísni jsme poctěni hned dvěma návštěvami. První z nich je příjemný pan Labão, vedoucí koordinátor provinčního školství, vyslaný dr. Dumbou. S ním projednáváme především možnosti našeho uplatnění v oblasti místního školství. Protože chceme s prací s dětmi a mládeží začít co nejdříve, nabízí nám možnost spolupráce s dvěma zdejšími sirotčinci, pro což se okamžitě nadchneme. S příslibem brzkého setkání se loučíme.
Další návštěvou jsou již po několikáté dva bratří Marišti, kteří přicházejí s připomínkami k návrhu naší smlouvy. Seznamujeme je i s požadavkem dr. Dumby ohledně supervize v centru po jeho předání. Po odchodu Marištů s dr. Dumbou telefonicky domlouváme společnou schůzku na příští den.
Středa, 30. 7. 2008
Ráno probíhá schůzka za účasti naší, Marištů a dr. Dumby. Zatím dochází k vzácné shodě mezi všemi zúčastněnými stranami. Marišti s budoucím dohledem ze strany úřadu školství souhlasí; dr. Dumba se zavazuje k finančnímu zabezpečení místních pedagogických zaměstnanců centra. Klade si však podmínku: při výběru adeptů je třeba vycházet ze seznamu osob, který on poskytne. Tento seznam bude utvořen na základě našich kritérií výběru (požadavků na kandidáty).
Od včerejšího večera až do pěti hodin dnešního odpoledne nejde proud. Výpadky proudu jsou tu téměř na denním pořádku. Máme alespoň čas v klidu přemýšlet o smlouvě, o bydlení, o centru atd. Nejrůznější okolnosti nám doposud příliš nepřejí. Po důkladném zvážení všech pro a proti docházíme k závěru, že nejlepším východiskem z naší momentální situace by byl pronájem domu, s prostorem pro centrum i místem pro bydlení, abychom co nejdříve mohli začít s aktivitami a předpřipravili podmínky pro bezproblémový start vzdělávacího kurzu místních sociálních pedagogů, animátorů a asistentů pedagoga v říjnu tohoto roku.
Po spuštění proudu připravujeme letáky s poptávkou po vhodném domu. S nimi pak vyrážíme na prohlídku našeho dalšího potencionálního bydlení. Dům vypadá skvěle: tři ložnice, kuchyň, koupelna a poměrně velký obývací pokoj, který by šel využít jako centrum. Cenu nám zatím neprozradili, a proto cestou zpět raději vyvěšujeme letáky. Druhý den se dozvídáme, že cena domu je $ 1800. Zájem tím pádem pochopitelně okamžitě ztrácíme.