DOUČOVÁNÍ NIKOLKY, 6. třída

Všechna jména zúčastněných osob byla změněna.

Doučování dětí pro mě byla úplně nová zkušenost, protože jsem to před tím nikdy nedělala. Díky tomu, že to pro mě byla neznámá oblast, tak to pro mě byla i svým způsobem výzva. Poprat se s něčím novým, načerpat zkušenosti zase z trochu jiné oblasti. Nejprve jsem chtěla doučovat dítě z první nebo druhé třídy. Bohužel jsem si o ně řekla pozdě a tak jsem si musela vybrat někoho staršího. Dalším kriteriem bylo, že jsem raději chtěla holku. Proto výběr padl na Nikolku, která chodí do 6 třídy.

Z prvního setkání jsem byla docela nervózní. Nevěděla jsem přesně, co od toho čekat. Ale byla jsem mile překvapena. Dopadlo to nad mé očekávání. Nikolka na mě udělala dobrý první dojem. Je to milá a zdá se, že i hodná holka. Hned jsme se domluvily, že mi bude tykat. Docela dobře na mě zapůsobila i maminka a prostředí bytu. Za přítomnosti maminky jsem si s Nikolkou domluvila den a čas, kdy bude doučování probíhat. A taky jsme si ujasnily, na které předměty se zaměříme. A dohodly jsme se na tom, čemu se budeme věnovat na prvním doučování, abych se mohla připravit. Měla jsem obavy, že si nevzpomenu na učivo z šesté třídy, a že sama nebudu vědět. Proto jsem se pečlivě připravila, nachystala jsem si pomůcky a rámcový program toho, co bych chtěla udělat.

Po prvním doučování jsem měla dobrý pocit z odvedené práce. Docela dost jsme toho stihly. Nejprve jsme se věnovaly matematice. Procvičovaly jsme sčítání a odčítání pod sebou, násobení 10,100,1000 a převádění jednotek délky a váhy. Potom jsme se vrhly na češtinu. Procvičily jsme skloňování podstatných a přídavných jmen. S prací Nikolky jsem byla spokojená, šlo nám to dobře dohromady. Další setkání probíhalo obdobně. Společně jsme udělaly úkoly do angličtiny a ve zbylém čase jsem jí dala diktát. Překvapilo mě, že v něm neměla zase tak moc chyb. Na dalších doučovacích schůzkách to probíhalo podobně. Nejvíce jsme se asi zatím věnovaly matematice. Připravovaly jsme se i na prověrku z matematiky. Dopadla dobře a Nikolka byla pochválena paní učitelkou, že se jí to povedlo a je vidět, že se připravovala. To mě velmi potěšilo, že má význam, to co spolu děláme. Věnovali jsme se i přírodovědě, učily jsme se společně houby. Na jednu z doučovacích hodin jsem připravila desetiminutovku z matematiky a zadala jsem Nikolce slovíčka z angličtiny, které se měla do příště naučit. Na další návštěvě jsem si chtěla prověřit, jak se slovíčka naučila. Hned se mi přiznala, že se je nepřipravila. Nechtěla jsem být na ni moc přísná, ale přidala jsem jí další várku slovíček. Jsem spokojená s tím, jak pracuje při hodině se mnou, ale zatím jsem nevymyslela jak ji přimět, aby se připravovala i sama. A plnila úkoly navíc, které ji zadám.

Nikolka se jeví jako hodná holka ale podle mě na ni maminka klade velké nároky. Musí se starat o své dvě mladší sestry. Kterým je kolem tří a dvou let. Neustále nás buď jedna, nebo druhá rušily při práci. Braly Nikolce papír nebo tužku. Musela jsem zaměstnat i je. Maminka je podle mého názoru příliš nezvládá. Nereagují na její příkazy nebo zákazy. Tím, kdo je asi dokáže usměrnit, je tatínek. Pochopila jsem, že s nimi bydlí i dědeček, který na nás nebral zrovna ohled a když jsme se učily, tak si zapnul v té samé místnosti televizi a koukal na ni. To mě docela zarazilo. V bytě se kouří, i když tam jsou malé děti. To také není zrovna vhodné. Překvapilo mě, když chtěla jít Nikolka na trénink do tanečního kroužku, že jí to maminka div nezakázala. Nemá v tomto ohledu doma žádnou podporu. Velmi ji potěšilo, když jsem se ji na kroužek zeptala. S nadšením mi o tom začala vykládat. Myslím si, že se jí doma nikdo příliš nevěnuje. Nikoho asi moc nezajímá, co by chtěla, jen jaké má známky ve škole. Postrádám tady ten zájem o ni samotnou a její podporu. Tím nechci říct, že by se měla až tak zle, to určitě ne. Jen jsem já zvyklá z domu na jiný přístup, a proto mi některé věci v jejich rodině chybí.

Jinak z doučování mám celkově dobrý pocit. Hodně mě těší, když vidím, že jsme v něčem udělaly pokrok. Šla jsem do toho s očekáváním a tak trochu i se strachem. A vyšlo to zdá se dobře, zatím. Určitě by to chtělo práci dlouhodobějšího charakteru, abychom dosáhly ještě lepších výsledků. Bylo by dobré, aby měla Nikolka někoho, kdo by se jí soustavně věnoval. Musí se naučit zodpovědnosti a samostatné práci. Uvědomit si, že to dělá pro sebe.

Doučování pro mě byla cenná zkušenost. Potřebovala bych větší praxi, abych si osvojila metody jak učit. A taky jak se připravovat sama na doučování. Beru to jako kladnou zkušenost. Postřehy a zážitky s tímto spojené si ponesu sebou do dalšího profesního života. Jsem v kontaktu s dětmi, ale toto byl jiný druh práce, než na kterou jsem zvyklá. Jsem ráda, že jsem si tento předmět nakonec zvolila a mohla si to prožít na vlastní kůži.