DOUČOVÁNÍ ALENKY A JANIČKY, 6. a 8. třída

Všechna jména zúčastněných osob byla změněna

Od kamarádky, která doučuje romského neslyšícího chlapce, jsem se dozvěděla o možnosti doučovat děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, a velmi mě to zaujalo. Ve svém volném čase, ačkoliv ho nemám příliš mnoho, jsem chtěla alespoň pár chvil věnovat lidem, kterým bych mohla v něčem pomoci.

Z dětí, které potřebovaly doučování, jsem si vybrala sestry Balogovy, které pochází z velmi slušné romské rodiny, kde se na vzdělání hodně dbá.

Alenka chodí do 6. třídy a podle jejích slov potřebuje vysvětlit pouze tomu, čemu nerozumí v matematice, ale jinak s učením nemá větší problémy. Podle tatínka má ve škole samé jedničky. V matematice prý moc nerozumí geometrii, kterou budou brát do konce roku. V angličtině berou přítomný čas průběhový. V českém jazyku shodu přísudku s podmětem.

Nebaví ji matematika, zeměpis a přírodopis. Velmi ráda zpívá a tancuje, s rodinou mají vlastní kapelu, ve které zpívají romsky, česky a anglicky. Jednou mi dokonce pouštěla ukázky Jana, starší ze sester, navštěvuje 8. třídu a největší problémy má ve škole v matematice, podle tatínka nemá příliš logické myšlení. Během doučování jsem se mohla přesvědčit, že to byla částečně pravda. Janička měla opravdu velké mezery v úplných základech (např. sčítání a odčítání racionálních čísel), kterými jsem jí musela provést a znovu jí vše vysvětlit pomocí číselných měřítek. Vztah jsme s Janičkou měly pěkný, nakonec jsem se dozvěděla, že jí škola sice moc nebaví, ale že jednoho dne by se chtěla stát modelkou.

Během doučování se holky vždy chovaly velmi mile a většinou si pro mě připravily, čemu nerozuměly a co potřebovaly vysvětlit. Musím přiznat, že mi to působilo nemalé stresy, když jsem přišla na doučování a Janička po mě chtěla vysvětlit například slovní úlohy na pohyb, které jsem naposledy viděla v 8. třídě. Takto vzniklou situaci jsem vždy řešila tím, že jsme se nejprve podívaly do sešitu a učebnice. Tímto jsem také zjistila, že ani jedna z děvčat s učebnicí vůbec nepracuje.

S panem Balogem jsem se setkala za dobu doučování pouze dvakrát a vždy se mě ptal, jak to děvčatům jde. S paní Balogovou jsem se zatím viděla pouze jednou, protože odpoledne, kdy za děvčaty chodím, pracuje. Je ale vidět, že na vzdělání jejich dcer jim velmi záleží.

Během hodin měly tedy často holky na starosti svoji mladší 1,5letou sestru, která se také někdy učila s námi, což značně narušovalo pozornost nás všech. Obě sestry jsou velmi milé, samostatné a vstřícné slečny. Alenka s učením problémy veskrze nemá, zato Janička bojuje s matematikou a naším cílem je, aby na konci roku z ní dostala za 2.

Na hodiny jsem se docela těšila, ale vždy jsem se trošku bála, s čím holky přijdou, že potřebují vysvětlit. Velmi mi chyběla důkladnější příprava z mé strany, kterou jsem kvůli tomuto způsobu doučování nemohla provádět. S učitelkou třídní jsem v kontaktu nebyla, protože mi děvčata vysvětlovala, že ani u předchozích doučujících studentek se deníčky na komunikaci škola – doučovatel nezaváděly.

Jsem velmi ráda, že jsem měla možnost se seznámit s rodinou Balogových a nahlédnout tak hlouběji do romské kultury v České republice. Jednou mě Anička příjemně překvapila, když mi sama dala přednášku o olašských Romech a o tom, jak se s nimi přátelí a jací jsou.

8.3.2010

Když jsem šla po Tišnovské, zdálky jsem viděla pana Baloga, který na mě čekal před vchodem. Otevřel mi dveře a zavolal na dceru Janu. Měla jsem původně doučovat pouze její mladší sestru, ale pan Balog mi řekl, že ta starší to potřebují víc, mladší prý má samé jedničky a Jana teď dostala dvě trojky, které nechce. Nahoře už na mě čekala Jana, se kterou jsem se seznámila a která mi řekla, jak to probíhalo s předchozími studentkami. Měla nachystaný sešit matematiky, tak jsem se daly do vysvětlování výrazů a jejich sčítání i odčítání a upravování. Brali už i násobení, ale zatím na to psát písemku nebudou. Jana nemá moc logické myšlení a jedno pravidlo se snaží napasovat všude, často ve zmatku něco přehlédne, špatně opíše. Problémy jí dělalo ++,–, +-, u závorek s předcházejícím – zpravidla zapomněla prohodit znaménka, nechápala odečítání záporných číslic. Za hodinu jsme to probraly, ale neměla jsem na konci pocit, že by to na 100% uměla. Zadala jsem jí úkol a vyptala se Alenky, která se mezitím vrátila domů. Byla dva týdny nemocná, tak ještě neví, co ve škole brali, příští týden jí to vysvětlím. Pak jsem zkontrolovala úkoly Jany, která to udělala špatně, tak jsem jí to povysvětlila, rozloučila se a odešla.

15.3.2010

Po dramatickém příchodu k Balogovým, kdy jsem se nemohla dozvonit a teprve když jsem volala panu Balogovi jsem se dozvěděla, že zvonek nefunguje a že mám zvonit na jiný, jsme začaly s Janičkou s opakováním výrazů.

Řekla mi, že měla minulý týden angínu, takže tu písemku na výrazy ještě nepsala, proto jsme je znovu opakovaly. Začala jsem jí dávat příklady od nejjednodušších na sčítání a odčítání racionálních čísel, ale stále jí dělalo problémy např. (-5+7 a podobné). Poté jsme přešli k mínus před závorkou, které se zase objevilo jako problém. Když něco napsala špatně a já jí to opravila a vysvětlila, hned si to přeškrtala nebo přepsala, takže nakonec nebylo k poznání, jaké znaménko napsala, upozornila jsem ji tedy na to. Během 45 minut byla s námi i její malá osmnácti měsíční sestřička, kterou měla Janička na klíně a která jí neustále brala tužku nebo si malovala po jejím sešitě či stole. Janička se nemohla koncentrovat, takže ani na konci hodiny jsem neměla jistotu, že danou látku stoprocentně ovládá. Příště jí to musím napsat na kartičky, tentokrát jsem základní pravidla napsala barevně do sešitu.

Po výměně děvčat jsme s Alenkou začaly probírat osovou souměrnost, na kterou chyběla ve škole a na kterou dostala k vypracování pracovní list, který tentokrát opravovala již po třetí. Vysvětlila jsem jí to jako zrcadlového přenášení obrazců složených z bodů pomocí kolmic, které musí dělat k ose. Kružítko bohužel neměla, tak jsme si ho nahradily dvěma spojenými tužkami a odhadem vzdálenosti od oka. Na konci hodiny, kdy si Alenka psala příklady i do sešitu látku podle mého již zcela zvládala.

22.3.2010

Dnes jsem doučovala pouze Alenku, která potřebovala vysvětlit z matematiky konstrukci trojúhelníků a její zápis. Prvně jsme se podívaly do sešitu, jak to provádějí ve škole a dopodrobna jsem jí vysvětlila, proč se který krok dělá. V návaznosti na to jsem Alence dávala zadání trojúhelníků, které měla narýsovat a během práce komentovat, co dělá. Po narýsování obrazce napsala několikrát s mojí pomocí zápis, ale po několikáté to již zvládla sama. Odcházela jsem s vědomím, že probírané látce rozumí již velmi dobře.

29.3.2010

Dnes probíhalo pouze doučování Alenky, protože nemocná byla Janička. Pracovaly jsme se slovními úlohami z matematiky, které se týkaly trojúhelníků a výpočtů délek jejich stran a úhlů.

12.4.2010

Protože Alenka byla nemocná, dnes jsem pracovala pouze s Janičkou, která si ale přivedla sestřenici.

Na začátku jsem se holek ptala, co potřebují vysvětlit, a protože tento týden mají psát čtvrtletní práci z českého jazyka, probrala jsem se sešitem češtiny od Janička a zadala jim věty, u kterých měly namalovat graf, určit druh vět vedlejších a zájmen. Až na pár drobných chyb to zvládly dobře. Poté jsme se vrhly na psaní slohu, se kterým měla Janička velké problémy. Dlouho jsme vymýšlely téma na líčení, které měli zadáno. Nakonec jsme zvolily pohled z okna. Když jsem ale Janičku vedla k tomu, aby věty vymýšlela sama, vůbec nespolupracovala a říkala, že neví, co psát. Nakonec to dopadlo tak, že jsem navrhla větu, ona si ji poupravila a napsala. Z dnešní hodiny jsem tedy příliš dobrý pocit neměla, protože jsem neměla pocit, že kromě napsaného slohu jsem Janě něco dala.

19.4.2010

S Janičkou jsme opakovaly na čtvrtletní písemnou práci z matematiky. V sešitě jsem se nejprve podívala na látku, ze které měli psát, jednalo se o výrazy, rovnice, hodnoty výrazů a vytýkání. Postupně jsme se probraly všemi příklady. Nejprve jsem si zjistila, jak tomu Janička rozumí, když zvládla příklad vypočítat a okomentovat sama, nechaly jsme látku být, ale u řady problematik (např. rovnice, o kterých tvrdila, že je umí), jsem zjistila, že jí chybí naprosté základy, které jsem se jí během hodiny snažila vštěpit a vysvětlit.

Následovala doučování Alenky, která potřebovala z matematiky vysvětlit princip hledání kružnice opsané a vepsané trojúhelníku. Protože neměla kružítko, musela jsem jí látku vysvětlovat pouze náčrtky, ale Alenka naštěstí problematiku rychle pochopila.

Následovala práce do českého jazyka, kdy Alenka měla napsat slohovou práci (výtah). Nejprve jsme se domlouvaly na tématu, zjišťovala jsem, co Alenku baví. Nakonec jsem jen tak zbůhdarma řekla něco o ptakopyskovi a Alenka se toho hned chytla. Řekla jsem jí, ať si na internetu najde článek a poté z něj hledala důležité informace, které jsme spolu konzultovaly a ona potom napsala hotový výtah. Spolupráce byla mnohem snazší než s minulý týden s Janičkou.

Nakonec mě prosila, jestli bych jí nějak nepomohla se zeměpisem a učením se informací o vegetačních pásech. Na internetu jsme tedy spolu našly obrázky tundry, stepi, tajgy, díky kterým, doufám, se Alence bude daná látka lépe učit.

3.5.2010

Dne jsem pracovala pouze s Janičkou, protože Alenka byla minulý týden nemocná a nevěděla, co se ve škole bralo.

S Jančou jsme prvně pracovaly na vedlejších větách, vysvětlovala jsem jí rozdíly mezi doplňkovou, přívlastkovou, předmětnou atd., a dávala jí na ně příklady. Z matematiky jsme procvičovaly slovní úlohy na rovnice s jednou neznámou.

10.5.2010

S Janičkou jsme 45 minut pracovaly na slovních úlohách týkajících se pohybu. Pro mě tato látka byla téměř „nová“ a s těmi slovy jsme Janičce řekla, že bez učebnice a sešitu to nepůjde. Prvně jsme si tedy přečetly, co se kde psalo, já to pochopila a s kresbami na papíře vysvětlila vše Janičce. Následně jsem jí zadala úkoly, které vyřešila, ale bylo vidět, že látku ještě 100% nechápe. Příště jí budu muset vymyslet nějaký jiný způsob vysvětlení

Alenka přišla se slovy, že vysvětlit nic nepotřebuje, tak jsem jí navrhla, že si můžeme povídat anglicky, na což reagovala velmi kladně. Zjistila jsem, že Alenka má velmi dobrou výslovnost i slovní zásobu. Gramatika jen místy pokulhávala, ale jinak jsme si pěkně popovídaly o jejich rodinné hudební skupině a o velrybách a žralocích, jejichž obrázky mi ukazovala na internetu. Také mi povídala o kultuře Romů v České republice a o tom, že ona sama romsky moc neumí, ale že se dědeček tradici romštiny v rodině snaží udržet.