Karolína Smutná

DOUČOVÁNÍ ALEXEJE, 5. třída

Všechna jména zúčastněných osob byla změněna.

Škola:
Nám 28. října

Probraná látka:
Vyjmenovaná slova (B, L, M, P, S, V, Z)
Pádové otázky
Mužský, ženský a střední rod a jejich vzory
Tvrdé a měkké slabiky
Slovní zásoba

Alexej je ukrajinské národnosti a v České republice je dva a půl roku. Nutně potřeboval doučování z českého jazyka, protože o letních prázdninách jezdí na Ukrajinu za otcem, kde tráví celé prázdniny a mluví tu pouze ukrajinsky.

Alexejek nebyl proti. Nakonec stejně odpolední hodiny trávil do 16 hodin ve školní družině, takže jsem nemusela zasahovat do jeho volného času.

Každý pátek navštěvuji Základní školu Nám 28. října a doučuji dvě hodiny Alexe český jazyk. Je pravda, že v pátek odpoledne je to pro něho velmi náročné a někdy byla nutnost skončit dříve, protože u něj byla absolutní nesoustředěnost a ignorace.

Postupovali jsme podle probírané látky v páté třídě. S paní učitelkou jsem probrala, co žáci mají zvládnuto, a podle pokynů jsem se chystala na jednotlivé hodiny. Nejdříve jsme si zopakovali vyjmenovaná slova a vysvětlili si, co každé slůvko znamená. U Alexe je problém nevědomost a neznalost slovíček. Např. babyka vysvětlil jako „zlá baba“. Nejlépe si pamatoval vyjmenovaná slova po B a M, u ostatních trochu tápal, ale nakonec zvládl téměř dobře vyjmenovat všechny.

V průběhu učení a procvičování vyjmenovaných slov jsme četli a opět jsem pokládala otázky k porozumění textu. U dětí je všeobecně známo, že když čtou text, čtou ho většinou bezmyšlenkovitě a poté, když se zeptáme na okolnosti ohledně přečteného textu, nejsou schopni odpovědět. Proto jsem vždy před začátkem čtení zdůraznila, ať dává velký pozor, že se budu ptát na podrobnosti. Byla jsem velmi překvapena, jak je Alexej bystrý a dokáže na položené otázky odpovídat. Někdy mě dosti odpovědí překvapil. Např. byla věta: „Děti se vyhřívaly na malé pícce.“ Sotva ji přečetl, viděla jsem, jak to v jeho hlavičce šrotuje a proto jsem se zeptala, jestli ví, co je to pícka? Odpověď přišla dřív, než jsem vůbec stačila doříct otázku. „To je přece malá holka.“ Rychle jsem se vzpamatovala z takové odpovědi a „malou pícku“ jsem mu uvedla na pravou míru. Sama jsem se tímto přesvědčila, že učitel by měl být neustále ve střehu a pohotově odpovídat na položené dotazy a nejasnosti.

Dále jsme procvičovali pádové otázky. Alexej perfektně uměl vyjmenovat sedm pádových otázek, bohužel je poté nedokázal použít. Po dotazu, jestli pádové otázky probírali, mně odvětil, že ano ve čtvrté třídě a že si to nepamatuje. Myslím si, že žáci si neuvědomují, že posloupnost učiva je stanovená tak, aby na sebe látka navazovala a naučená gramatika se využívala neustále. Děti si myslí, že je důležitá současná gramatika a naučené už je minulostí a v budoucnu ji potřebovat nebudou. Opět jsem mu vysvětlila, k čemu jsou pádové otázky, o kterých už slyšel nejméně stokrát od paní učitelky, a procvičování poté probíhalo v naprostém pořádku. Jen jsem zvědavá, jak dlouho to uchová v paměti.

Další probíranou látkou byly rody a vzory podstatných jmen. Problematiku tohoto témata jsme zvládli velmi rychle. Alexej neměl s určováním rodu a posléze vzoru žádný problém. Jediné, co bylo v určování problém, byla opět neznalost, pro Alexe „cizích“ slov.

Velkou potíž nám dělaly tvrdé a měkké slabiky. Alexovi absolutně nešlo psaní háčků a čárek nad souhláskami a samohláskami. Ne vždy si rychle uvědomil, že není na Ukrajině a tudíž s azbukou u mě nepochodí. S tvrdými a měkkými slabikami jsme se trápili asi nejdéle ze všech procvičovaných látek. Alexovi dělalo velký problém vůbec vyslovit tyto slabiky, natož je umět zapsat a použít v kontextu.

Doučování mě především vedlo ke znovu obnovení si základů české gramatiky a pochopila jsem, že tzv. „vaření z vody“ není pro doučování to pravé ořechové. Na každé doučování jsem měla k dispozici Pravidla českého pravopisu a musím říci, že jednou mě Alexej tak zamotal hlavu, že jsem v nich musela zalistovat.

Na hodiny doučování jsem chystala přípravu, aby pro Alexe byla výuka přínosná, hravá a v neposledním řadě prospěšná. Většinou jsem cvičení psala na počítači, kde jsem upravila velikost písma tak, aby se Alexovi dobře četlo. Hodně jsem připravovala doplňovací cvičení, které si nejprve pročetl, a poté jsem mu na stejný text dala diktát. Zarazilo mě, že diktát dopadl tak špatně. Jakoby text nikdy neviděl. Až poté mi došlo, že Alexej při doplňování četl pouze slova s vynechávkou a ostatních souvisejících slovíček si vůbec nevšímal. Z této chyby jsem se opět poučila a vždy, když jsem měla v plánu na doplňované cvičení napsat posléze diktát, upozornila jsem ho, aby si všímal, nejel slov s vynechávkou. Hned jsem docílila lepšího výsledku a uspokojení.

Abych to shrnula. Alexovým největším problémem bylo pochopení pojmů, jazyková bariéra a snažila jsem se mu neustále opakovat, že pokud nerozumí nějakému slovu, je tu pro něj paní učitelka či já. Jinak je Alexej chytrý, vnímavý, učenlivý chlapec, u kterého by měl každý den stát člověk, který by ho do učení nutil a pomáhal mu ke zvládnutí a pochopení českých, pro něho cizích, slov.

Doučováním jsem se opět přesvědčila, že povolání učitelky je to, čím bych se v budoucnu chtěla zabývat. Myslím si, že tento předmět mi dal další zkušenosti a určitě bych se chtěla nadále věnovat Alexovi a sledovat jeho snažení a pokroky.