Gabriela Charvátová

DOUČOVÁNÍ LUCKY, 6. třída

Všechna jména zúčastněných osob byla změněna

Úvodní hodina (27.10. 2009)

Ze seznamu žáků jsem si vybrala žačku 6. třídy, Lucku Danielovou. Bylo domluveno, že se budeme setkávat zpravidla v úterý od 13.hod v místě bydliště slečny. Na první setkání jsem se hodně těšila, byla to moje první zkušenost s doučováním, které se odehrává v soukromých prostorách. U vstupních dveří, kdy jsem pátrala po zvonku s příjmením rodiny, která spoléhá na moje pedagogické snažení, jsem se střetla se slečnou a spolu jsem vešly do domu. Před výtahem jsem slečnu oslovila, zda-li není Lucka, přikývla. Zeptala jsem se jestli nepůjdeme pěšky, odvětila mi, že bydlí až ve třetím patře a výtahem to půjde snáz. Lepší to možná bylo, kratší nikoli, a tak jsem čas strávený v kabině využila a navrhla Lucce tykání, souhlasila.

Při vstupu do bytu jsem následovala Lucku a hned mě uvítala její mamka Hanka, pozdravily jsme se a nabídla mi tykání, neměla jsem výhrady a hned měla příjemnější pocit. Trošku jsem se obávala, že budu působit jako pedagog a Lucka si od školy moc neodpočine. Seznámila jsem se ještě s dalšími dětmi v bytě, mladší sestřičkou Lucky, Evičkou, a malým bráškou Petříkem.

Poté, co jsem si z nabídky k občerstvení vybrala šťávu, jsem následovala Lucku do dětského pokoje. V patách nám byla Evča, ovšem tu k její nelibosti mamka odvolala, že si bude hrát s malým Peťou v obývacím pokoji.

Navrhla jsem Lucce, že budu docházet na 2 hodiny a zeptala se, jaké předměty bude potřebovat procvičit. Napsala jsem si její rozvrh, abych věděla, kdy jí jaký předmět čeká a začala se trošku vyptávat, co ji ve škole baví a co naopak méně. Lucka chodí od září do nové školy, protože se před nedávnem rodina přestěhovala, tak se ještě nestihla tolik rozkoukat, ale ve škole se jí líbí a už se s novou třídou dobře zvykla. Vybrané předměty se nakonec rozrostly na matematiku, češtinu, angličtinu a němčinu. Lucka mi ukázala svoje učebnice a pověděla, že žádné úkoly nemá a nepotřebuje dnes přípravu do školy.

Před odchodem jsem se domluvila s mamkou, jak bude průběh mé návštěvy vypadat, dala jsem na sebe e-mailový kontakt a s příjemným pocitem se rozloučila.

Úterý 3.11.2009

Příchod už byl s drobným zádrhelem, jelikož rodina bydlí na frekventované ulici, kterou mimochodem moc dobře znám, není snadné se v domácím telefonu hned uslyšet, pokud kolem projíždí hodně aut. Na druhý pokus se mi podařilo dostat se do domu a tentokrát jsem šla pěšky. Ovšem čekalo mě překvapení, Lucka ještě nebyla doma a tak jsem se seznámila i s hlavou rodiny. Taťka Petr Lucce zavolal a já na ni asi 10 minut čekala v pokojíčku, kde mi společnost dělal malý Petřík, protože Evička byla tentokrát ve školce. Dostala jsem pití a vrhly jsme se na připravené příklady, které jsem Lucce napsala. Lucka si vše zapisuje do zvláštního sešitu, který má určený na doučování. Překvapilo mě, že hned nemohla najít propisku, jelikož má dvě velká pouzdra plná pastelek, tužek a všeho možného, ale propisku jí zřejmě zabavila mladší Evča. Půjčila jsem jí svojí a už nám nic nebránilo v počítání příkladů. Ovšem po chvíli jsem si všimla, že je Lucka trošku nejistá a navrhla jsem jí, ať si řešení příkladů říká nahlas, když si je zapisuje. Trošku se situace uvolnila a postupně jsme se konce připravených listů dobraly. Zjistila jsem, že Lucka má specifickou poruchu učení – dyslexii, a tak má hodně věcí naučených spíše zpaměti.

Pro další setkání jsme již udělaly změnu, budu chodit na 14. hodinu a zpravidla budu zůstávat hodinu a půl, jelikož se Lucka vrací teprve kolem 13. hodiny ze školy a nestíhala se ani naobědvat.

Úterý 10.11.2009

Dneska jsme se zaměřily na angličtinu, je fajn, že máme k dispozici místnost jen pro sebe, protože Lucka je hodně náchylná na jakékoli odpoutání pozornosti a zbytečně jí utíká čas tím, že se koncentruje zpět na dané zadání. Angličtina nám šla dobře, Lucku tento předmět baví a tak neměla problémy porozumět mi, když jsem na ni mluvila anglicky, ale pro jistotu jsem vše zopakovala ještě jednou česky. Udělaly jsem společně domácí úkoly a na příště se domluvily zase na angličtinu.

Úterý 24.11.2009

Díky pauze, kterou způsobil státní svátek jsem se setkaly po 14 dnech, na odlehčení a jako malou odměnu jsem si přinesla německé pexeso, které jsme si ke konci zahrály a společně jsme s Luckou četly slovíčka.

Lucka si měla připravit projekt do angličtiny, kde se má představit pomocí plakátu, na který znázorní svoje záliby. S úkolem jsem jí poradila, věty a rozvržení plakátu jsme jen připravily, protože si ho Lucka chtěla udělat až o samotě během víkendu. Nepřemlouvala jsem ji, jelikož většinou je na mě, abych vyvíjela iniciativu a pokud se Lucky nezeptám, sama mi o škole nic neřekne. Ovšem jakmile přijdou mladší sourozenci, mám opačný problém, musím zpravidla děti mírnit a zejména Evičku žádat, aby nás nechala soustředit na učení. Vyžaduje si moji pozornost a občas je to trošku problém, protože nejen že mluví velice překotně, ale musím ještě žádat Lucku, aby mi některá slova vysvětlila a pak nám trvá zbytečně dlouho, než se Lucka soustředí zase na naši aktuální náplň.

Úterý 8.12.2009

Po kratší nemoci, kdy se Lucka včas Omluvila, je rodinka už zdravá a může tak proběhnout doučování věnované matematice. Tentokrát je Lucka sama doma, hned na úvod jí překvapím mandarinkou a lízátkem, jelikož byl o víkendu Mikuláš, a jak si připravíme židličky ke stolu v dětském pokoji, u kterého je jako vždy připravené občerstvení, pustíme se do matematiky. Nikdo dnes neodpoutává naši pozornost a Lucka se na příklady může plně soustředit hned od začátku. Tentokrát mě již nepřekvapilo drobné zaváhání při násobení a dělení, jak se objevila násobilka, a s Luckou jsme začaly právě tento drobný zádrhel odstraňovat. Počty jí šly dobře a proto se jí i rychleji počítaly zadané příklady, protože je Lucka šikovná, ani tentokrát jsem ji nezapomněla pochválit a bylo vidět, že jí to potěšilo.

V matematice se začíná probírat nová látka, tak jsem si napsala nové učebnice, abych se do příště připravila a donesla si i vhodný čtverečkovaný papír, jelikož se jedná o změnu z aritmetiky na geometrii.

Úterý 15.12.2009

Dneska jsem byla trošku v rozpacích, jelikož mě hned po příchodu netrpělivě povzbuzovaly obě slečny, abych už šla do pokoje pro svůj dárek. Na stole stála, v dárkové tašce s moc hezkou kočičkou, velmi decentně vonící toaletní voda. Občas jsem na odlehčení atmosféry prohodila příhodu o mém kocourkovi Timikovi a Lucka si to zapamatovala Svoje dárky jsem pro holky připravené měla, ovšem doma. Děvčatům jsem přislíbila, že je dostanou hned po Vánocích. Ještě jsem zmínila, že v rusky mluvících zemích jsou lednové dny také sváteční a zase jsme se pustily do matematiky. Tentokrát už to byla i geometrie a prostorová tělesa, také obvody a obsahy, tak se mi pro názornost hodil již zmíněný čtverečkovaný papír. Jako pomůcku k popsání rozmanitých těles a lepší přiblížení jsem zvolila předměty v Lucčině blízkosti. Tentokrát už problém s násobilkou téměř nebyl, proto mě velice překvapilo, že Lucka v testu z matematiky nezískala moc bodů, přesto že posun, který se jí v matematice zadařil, byl na první pohled patrný.

Také mě trošku překvapilo, že paní učitelka v deníčku pro komunikaci se mnou matematiku vůbec nezmínila, zato Lucce doporučila doučit se zameškanou látku z fyziky, kterou neměla dodělanou v pracovním sešitě z doby, kdy byla nemocná.

Úterý 5.1.2010

Děvčata hned poté, co jsem se odstrojila ze spousty vrstev a požádala Hanku o čaj, obdržela slíbené dárky. Obě dostaly podobné, ale přesto odlišné věci s ohledem na jejich věkový rozdíl. Kabelka v oblíbené růžové barvě měla úspěch stejně tak jako kalendář se psy Evča dostala batůžek a pracovní sešit pro předškoláka, který si hned k mé nelibosti začala vyplňovat v pokojíčku a my se tak snažily věnovat nejprve fyzice, ovšem po chvíli jsem zjistila, že Lucka zase potřebuje kvůli přípravě na písemku spíše matematiku a tak jsem byla ráda, že jsme fyziku odložily, jelikož jsem netušila, jak specifická a detailní je učebnice, se kterou jsem doposud neměla žádné zkušenosti. Příprava tentokrát byla rušena dotazy ze strany Evičky, která místo toho, aby se u sešitu zabavila, mě chtěla také pro konzultaci získat. Tak se moje snaha trošku minula účinkem, proto jsem raději s matematikou skončila a vytáhla tentokrát anglické pexeso s oblečením a zapojila tak obě holky s tím, že Lucka zase obrácené kartičky nahlas četla a procvičovala tak alespoň nevědomky slovíčka a možná se některá nová i přiučila.

Pondělí 11.1.2010

Namísto běžného úterý, Lucku totiž čekala pololetní písemná práce z matematiky a já si pro ni připravila opakování, kterému jsme se snažily maximálně věnovat i přesto, že se rodina Danielova rozrostla o další téměř stejně početnou rodinu, jelikož se Hančina sestra dočasně přistěhovala společně s manželem a dvěma dětmi. Tak najednou byt 3+1 byl hodně malý, ikdyž je dispozičně řešen tak, že téměř všechny útulné místnosti mají samostatné vstupy.

Lucka si připravila zase svůj sešit, ve kterém jsem si všimla, že má založeno vše, co jsem jí dala k dispozici. Ovšem nejsem si vůbec jistá, zda-li materiály sama použila, protože nebyly vůbec použité ani doplněné.

Úterý 26.1.2010

Tentokrát se jedno úterý vynechalo z důvodu mé nemoci. Tak jsem byla ráda, že se mi zadařilo brzy uzdravit a pro dnešek si připravit doučení látky z fyziky. Ovšem jak moje snaha dobře začala, hned po začátku jsem si byla vědoma, že Lucka mému výkladu nevěnuje dostatek pozornosti. Bylo to do jisté míry způsobeno nejspíš třemi faktory: přitomností sestry a chvíli i taťky v pokoji, také únavou a na posledním místě náročností látky, jelikož probírané téma dalo zabrat i mě v přípravě, přesto že mám za sebou středoškolskou fyziku v plném rozsahu.

Rozhodla jsem se věnovat se v co největší míře doplnění pracovního sešitu, aby alespoň za mojí přitomnosti stihla Lucka něco dokončit.

Využila jsem nabízenou příležitost a udělala malý experiment spojený s mojí důvěrou kladenou na obě šikovná Danielovic děvčata. V průběhu doučování totiž odešli rodiče i s malým Péťou a Evča zůstala s námi a měla tendenci kreslit po čemkoli, co jí přišlo pod ruku. Dokonce ji neodradila ani knížka Starých pověstí českých, která je Lucky. Vysvětlila jsem Evči, že do knihy se nekreslí a pokud se bude do příště snažit a nepočmárá moc co nemá, odměna ji určitě nemine. Současně se já utvrdím v tom, jak se Lucka připravuje a nakládá s materiály, které jí zanechám. Svěřila jsem totiž oběma holkám učebnici, která má klíč k úkolům, které jsem ve fyzice kvůli jejich roztěkanosti nezvládly dodělat. Obě mi slíbily, že se pokusí a že se příště přesvědčím o jejich zdárném splnění.

Tak jsem zvědavá, jak můj malý experiment dopadne, holky jsem upozornila na možné následky, že kniha není moje a případně jaké nepříjemnosti by mě čekaly, pokud by byla poškozena a uvidíme, jak to v úterý dopadne. Nechci být skeptická, ale domnívám se, že Lucka si sama pracovní sešit nevyplní. Ovšem budu mít pole působnosti pro případný návrh učení se během týdne. Lucka je šikovná holka, má snahu a pokud ji trošku povzbudím, věřím, že v matematice začnou body narůstat.

Z doučování mám velmi dobrý pocit a doufám, že se brzy dostaví i viditelné výsledky nejen v individuálním pokroku, ale také ve školních výsledcích.