DOUČOVÁNÍ KRISTÝNY A SANDRY, 8. třída

Všechna jména zúčastněných osob byla změněna

Dne 23. 3. 2010 jsem poprvé absolvovala cestu do rodiny, kde jsem měla doučovat. Byla jsem nervózní z toho jak mě rodina přijme a jaké budou podmínky pro doučování.

Rodina bydlí v Husovicích, což je zastávku od mého bydliště, takže cesta nebyla dlouhá. I dům jsem našla snadno a vypadal podle mého očekávání – mírně zchátralý, omítka opadaná. Zazvonila jsem na zvonek a z okna na mě vykoukla už od pohledu bystrá a živá slečna – Kristýna Fečová. Hodila mi klíče a já se vydala k nim do bytu. Byl to klasický pavlačový dům. Před dveřmi jsem si vyzula boty a vešla dovnitř. Přiznávám, že jsem zažila šok. Četla jsem již pár reflexí, kde studenti, kteří doučovali psali o malých místnostech, jednopokojových bytech atd.

Tento byt byl však přímo palác – velká prostorná kuchyň s jídelnou, která také sloužila jako hlavní středisko domu; velký prostorný obývací pokoj, který sloužil jako ložnice; koupelna a pokoj, který patřil dětem. Vybavení bytu mě taky doopravdy šokovalo: domácí kino, dva počítače, myčka na nádobí, pračka, velké akvárium atd.

Hned po příchodu jsem byla zavedena Kristýnou do pokojíčku a ihned jsem měla doučovat. Byla jsem celkem vyděšená a neměla jsem nic připravené, ale i tak jsme první hodinu zvládli. Něco jsme procvičili a já jsem získala potřebné informace co budu příště doučovat a jaký materiál si mám sehnat.

První měsíc jsem se do rodiny snažila chodit 3x týdně: pondělí, úterý a pátek. Ale jelikož mám v pátek školu na právnické fakultě musela jsem výuku v pátek zrušit.

Kristýna je velmi bystré děvče a doučovat ji mne velmi baví. Doučuji ji hlavně matiku, ale když zkontroluji její žákovskou knížku a vytáhnu z ní co ji čeká za zkoušení a testy daný týden, procvičujeme vše a zkouším ji ze všech předmětů, tak aby byla na všechny testy co nejpřipravenější.

Co se týče matematiky, tak novou látku, kterou spolu procvičujeme chápe rychle, rychle se učí postupy a myslím, že ji docela baví. Jediný kámen úrazu je, počítání. Natož, že je v 8. třídě mě neznalost násobení, dělení, sčítání, odčítání, zlomků velmi zarazila – její maminka počítá mnohem lépe než ona. Dělá ji to velký problém a hodně ji to v matematice zpomaluje. Chtěla bych ještě na tom co nejvíce zapracovat. Do školy chodí ráda a učení ji vcelku baví, až na nějaké předměty u kterých zastává názor ji k ničemu nebudou, což mě také překvapuje – takový názor jsem já získala až u některých předmětu na střední škole. Na druhou stranu ji závidím možnost studovat dva jazyky už od 6. třídy – i když jazyky zrovna patří k těm předmětům u kterých si myslí, že ji k ničemu nebudou, což je škoda, ale i tak se snaží být do hodin připravená a učení do neoblíbených předmětů nijak nezanedbává.

V matematice už jsme jisté pokroky udělali, na čtvrtletní písemku dostala za 3, což z jejich 5 a 4 považuji za velmi pěkné zlepšení. I v ostatních předmětech dostane sem tam lepší známku a myslím, že se doopravdy lepší.

Ovšem musím zde zmínit nespokojenost se školou, kterou Kristýna navštěvuje. Párkrát jsem se s ní bavila o tom, jak to tam chodí a popravdě, jsem se přímo zděsila. Učitelé mají na starost 15 žáků s tím, že jejich slovo absolutně nic neznamená. Popravdě se nedivím, že pro ty děti vědění a znalosti znamenají tak málo. Začalo to tím, že jsem se Kristýnky zeptala na testy, jestli budou psát a ona mi řekla, že např.: v úterý píšou test z jistého předmětu. Tak jsme se na to řádně podívali, vše jsem ji vysvětlila, látku začala chápat a já předpokládala, že v úterý si napíše test a že tak ta 3 se pak v žákovské knížce objeví. Test dosud nepsali. Nechápu a je to pro mne nepochopitelné. Ptala jsem se ji jak to, že ten test ještě nepsali a Kristýna mi odpověděla, že se paní učitelce nechtělo, že tam nebyla, že ji přemluvili aby to nepsali, že byli na počítačích. A takhle to v podstatě chodí skoro se všemi předměty. Asi bych se do té školy chtěla někdy podívat a nenápadně navštívit nějaké hodiny, abych zjistila, jak to v té škole chodí.

Asi po 14 dnech se stavila ke Fečovým návštěva a požádala mne, abych doučovala i jejich dceru. Žádost jsem přijala, jelikož je to blízká kamarádka a spolužačka Kristýny Fečové – takže navštěvuje stejnou školu, třídu a mají stejné učitele, kteří s nimi probírají stejnou látku.

Druhá žačka se jmenuje Sandra Lazoková a bydlí asi 500m od Fečových. Její postoj ke škole je laxnější než Kristýnin. Ze školy se snaží co nejvíce vymluvit a když do ní nemusí, tak je ráda. Jejich byt se taky nachází v pavlačovém domě, ale uvnitř ho mají krásně zařízený. Sandra má z některých předmětů horší a z některých lepší známky než Kristýna a z těch, které má horší známky jak Kristýna sama Sandra přiznává, že i těm 4, 3 co občas dostane, pomáhá Kristýnino radění. Počítání ji jde o kousíček lépe jak Kristýně, ale novou látku a postupy již tak rychle nechápe a moc si je nepamatuje. Sandru se snažím toho naučit co nejvíce, ale dochází čas, síly a navíc její přístup je takový laxní. Ale doučování nesabotuje a snaží se. Nejvíc ji baví humanitní předměty a nejmíň ji jde ta matematika a hlavně chemie – jelikož dostali nového učitele a jeho učící techniky jsou velmi zajímavé. Snažím se jí i Kristýně vše vysvětlit, ale občas co nacházím v jejich sešitech ani já nechápu. Sandra zatím žádné výrazné zlepšení nevykazuje, ale doufám, že do konce roku, ještě aspoň něco spolu pár lepších známek a více znalostí docílíme.

Jsem velmi vděčná za možnost, která mi byla díky tomuto volitelnému předmětu dána. Sama se zdokonaluji a vidím v sobě chyby, které bych dělala i při vyučování ve třídě. Vyzkoušela jsem si individuální přístup k žákovi, předávání znalostí, zkušeností mladému člověku, který se s nimi potkává poprvé. Naučila jsem se spoustu nových věcí, oživila si vědomosti ze základní školy, které byly pohřbeny velmi hluboko a získala na spoustu věcí jiný pohled.

Do budoucna doufám, že v doučování budu smět pokračovat, že oběma holkám dám co nejvíc znalostí, které jim mohu poskytnout. Ještě více se zdokonalím v individuálním přístupu k žákovi, naučím se co nejlépe využívat své znalosti, co nejlépe je předávat ostatním a všechny strany budou co nejspokojenější.