CO JE POTŘEBNÉ ZMĚNIT NA SOUČASNÉ ŠKOLE V ZÁJMU OPTIMALIZACE JEJÍHO FUNGOVÁNÍ

Systém školství, který je nastavenou pro dnešní generaci je, dle mého názoru, poněkud příliš volný. Je pravdou, že studenti mají spoustu kvalitních znalostí, ale rád bych se vyjádřil ke všem třem stupňům vzdělávání – základnímu, středoškolskému a vysokoškolskému.

Se systémem, který je momentálně nastaven, nesouhlasím. Byly zrušeny tzv. zvláštní školy a děti, které nemají přirozeně dané vlohy pro studium, zamezují kvalitnější vzdělávání těm „nadanějším“. Je pravděpodobně fakt, že tak nyní nedochází k tomu, že některé matky, aby se svým dětem více věnovaly, tak je radši vodily do zvláštní školy. Jenže fakt byl také v tom, že většina z těchto matek ani svým dětem pomáhat nemohly, protože samy zvládaly učivo nanejvýš z prvního stupně ZŠ. Takže proto tyto matky raději vodily tyto děti do těchto typů škol, aby samy usnadnily práci se svými dětmi. Ale i když tento typ škol zanikl, stále v „nových“ základních školách fungují osnovy z předešlého typu vzdělávání. Když jsem se zamýšlel, zda-li tento proces je v pořádku, našel svá pro a proti. Jsem proti kvůli tomu, že zrovna v městě Brně je v centru města více škol se sníženými osnovami a děti, které mají, řekněme, nadání a rodiče, které své děti podporují ve vzdělání, musí pak tito rodiče své děti vodit do školy na okraj města Brna. Příkladem jsou např. moje sestry. Jejich maminka, otcova druhá manželka, by je nikdy nechtěla nechat chodit do školy v centru města, i když v centru města bydlí. Je si zkrátka jistá, že by nezískaly takovou průpravu na další studium.

Na druhou stranu jsem pro kvůli dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. Pro mnohé děti, ačkoliv opravdu chtějí, je složité přesvědčit rodiče, aby je pomohly podpořit ve vzdělávání. Pro tyto děti je pak obtížné docílit vysokých výkonů a je bohužel dokázané, že kdyby tyto děti měly být vzdělávány podle normálních osnov, dosahovaly by podprůměrných výsledku. Je obecně dáno, že pokud člověk nevidí, že se mu alespoň víceméně daří, ztrácí chuť už něco dokazovat. Takže aby děti viděly, že mají ve škole slušné výsledky, musely se přizpůsobit osnovy schopnostem a možnostem těchto dětí. Z osobního průzkumu jsem zjistil, že cílem škol se sníženými osnovami je připravit děti na praktickou část a vypěstovat v nich zodpovědnost k něčemu, např. ke svému zaměstnání. Neboť je velice důležité, aby v dospělosti dítě umělo vstát do svého zaměstnání. Mělo by se ale najít řešení, jak vyřešit tuhle situaci. Přece není možné, aby bylo více škol v centru města a aby ostatní děti dojížděly až na okraj města Brna. Prvé řadě by se měl komplexně snažit stát. Pokud je potvrzeno, že dítě žije v sociálně znevýhodněném nebo nepřizpůsobivém prostředí, stát by se měl aktivně spolupodílet na vzdělávání dítěte. Měl by se případně zúčastnit na hrazení výdajů za žáka, následně pak za studenta, výdaje spojena s jeho studiem. Snížilo by se tak procento nepřizpůsobivých lidí a nezaměstnanost a zvýšila by se rapidně vzdělanost v Česku. Doslechl jsem se na střední škole od nějakého psychologa, že se děti nerodí hloupé, ale že pak následně rodiče „udělají“ ze svých dětí hloupé. S tím se naprosto ztotožňuji, protože tento fakt tímto způsobem funguje v praxi. Většinou se děti nemohou vzdělávat, protože jim chybí v hodině matematiky pravítko, kružítko, nebo správně ořezaná tužka… Rodiče v tomhle nevidí hlavní podstatu. Řeknou si, že pro život pravítko nebo kružítko není potřeba a řeknou dítěti, ať použije třeba pětikorunu. Peníze potřebují na nájem, na jídlo a na jiné „podstatnější“ věci. V horším případě jsou peníze využity na alkohol a nebo je prohrají na hracích automatech. Ale jak pak k tomu to dítě přijde? Nemůže za to, jaké rodiče má, a proto bych apeloval hlavně na stát, aby se aktivně spolupodílel na vzdělání těchto dětí, protože do budoucna snad tím zamezí, že se bude daný problém opakovat. Nečinil by tím jenom pro samého žáka, ale prestiž by byla i na jeho straně. Myslím si, že vkládat peníze např. do vojska a nebo si zapůjčovat švédské gripeny za milionové částky je opravdu smutné. Tehdy se ty peníze mohly využít právě na vzdělávací projekt.

Dle mého názoru i střední školy by měly co zlepšovat a hlavně pokud nabízejí ukončení studia maturitní zkouškou. Je velmi mnoho různých středních škol. Některé jsou velmi kvalitní a některé méně, ale ve finále jsou si všechny jejich maturity rovny. Maturita přece není obyčejný cár papíru. Domnívám se, že pro absolventa střední školy by mělo být např. samozřejmé psát bez gramatických chyb. Dnešní maturant by měl mít všeobecný přehled. Ale osobně znám střední školu, kde není problém získat maturitu během dvou let, aniž by musel skládat nějaké složité zkoušky. Absolventi této školy neumí psát ani počítat a už vůbec neví, co nebo o čem je jejich studijní obor. Přece není možné, aby takový absolvent mohl říct, že má rovnocennou maturitu s absolventem například knihovnické školy nebo z opravdu kvalitního gymnázia, odkud vycházejí absolventi s velmi dobrými studijními výsledky a všeobecným přehledem. Řekl bych, že stát v tomhle směru velmi pokulhává a měl by opravdu zjišťovat, koho opravňuje poskytovat středoškolského vzdělání. Tento problém se týká převážně soukromých škol.

Ohledně vysokých škol nemám výhrady ohledně vzdělávání, ale ohledně přijímacího řízení, a to konkrétně Masarykovy University v Brně. Myslím si, že testy studijních předpoklad nejsou dostatečným kriteriem pro zjištění, zda-li je student vhodným kandidátem pro studium vybraného oboru. Příkladem jsou studenti, kteří se hlásí např. na obor hudebních věd. Jakým způsobem se katedra hudebních věd může dozvědět o svém kandidátovi, zda-li se na studium hudebních věd hodí a nebo ne. Myslím si, že na daný obor by měl zájemce skládat přiměřenou zkoušku, aby zjistil, jestli vůbec má dané kompetence pro konkrétní studium. Proto v prvním semestru opouští spoustu studentů daný obor, protože si představovali obsah studia úplně jiným způsobem. A takto to je i s dalšími obory. Z průzkumu jsem si zjistil od některých vyučujících, že by sami preferovali větší kompetence si vybrat nejlepší kandidáty pro daný obor, takhle jsou přijati zájemci, kteří nemají pro studium absolutně žádné vlohy a hlásí se na obor jen pro lehce získání titulu před jménem a pak je přijato málo zájemců, kteří mají mnohem větší dispozice pro studium a následné věnovaní se oboru i ve svém zaměstnání.