POTŘEBY NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN VE VZDĚLÁVÁNÍ

Vzdělání má klíčový význam pro romskou menšinu i pro společnost, ve které Romové žijí. Problémem je celkový přístup a společenské postavení samotné romské komunity. Vytlačení na okraj společnosti je nutí k negativní, obranné pozici vůči většinové společnosti.
Předsudky a negativní zkušenosti jak na straně většiny, i romské menšiny jsou zdrojem vzájemné nedůvěry, která poznamenává sociální komunikaci mezi jedinci obou skupin od útlého věku. Většina Romů v ČR má základní vzdělání, často nedokončené. Někteří chodili do zvláštní školy a mezi nejstaršími jsou i negramotní. Negativní zkušenost se školou někdy přenášejí na své děti a nejsou schopni jim pomoci v domácí přípravě na vyučování. Jestliže své vzdělání neuplatnili ve svém zaměstnání, nemůže jim připadat důležité. V současné době mnoho mladých Romů nezískalo práci a jsou závislí na sociálních dávkách. I přesto, že dosáhnou určitého vzdělání, nenajdou zaměstnání a jejich zájem o vzdělání upadá.

Předškolní výchova a romské děti a mateřská škola

Pouze malé procento romských dětí navštěvuje mateřské školy. Důvody jsou většinou ekonomické. Rodiče nemají potřebu dítě do MŠ posílat. Romské ženy jsou většinou v domácnosti a proto své děti nechávají doma. Mateřská školka je pro mnohé nákladná záležitost. V důsledku toho vysoké procento těchto dětí nastupuje na školní docházku nepřipraveno.

Přípravná třída

Přípravná třída je jedno z řešení problematiky výchovy a vzdělávání romských dětí. Plní funkci mateřské školy a je zřizována v základních, mateřských nebo praktických školách. Úkolem těchto tříd je zvýšit připravenost romských dětí a napomoci tak k bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu od prvního ročníku ZŠ. Pro práci v tomto ročníku jsou rozhodující individuální možnosti a schopnosti dětí. Postupuje se pouze takovým tempem, aby je jejich práce zaujala a v co největší míře rozvíjela. Děti se seznámí se školou, s rolí školáka a učí se překonávat překážky. Získávají grafomotorické zkušenosti, cvičí si paměť a pozornost. Nemalý důraz je kladen na socializaci dítěte, základní hygienické návyky a jazykovou oblast. V přípravném ročníku bývá okolo 10 dětí a pedagogický asistent (Rom). Do přípravného ročníku chodí děti, kterým byl udělen odklad povinné školní docházky, výjimečně děti pětileté a to na základě rozhodnutí vyšetření z pedagogicko psychologické poradny a souhlasů rodičů. Přínosem těchto ročníků je navázání kontaktu školy s rodinou a získání důvěry. Děti, které prošly přípravou, prospívají na základní škole mnohem lépe a nejsou zařazovány do škol zvláštních.

Pedagogický asistent

Funkce vytvořena jako možnost Romů zapojit se k překonávání komunikačních, adaptačních a dalších překážek v průběhu školní docházky. Asistent má splňovat tyto podmínky:

• starší 18 let
• minimálně dokončené základní vzdělání
• trestně bezúhonný
• absolvent kurzu pedagogického minima

Za práci asistenta zodpovídá ředitel školy. Dle potřeby a zájmu sestavuje také náplň práce asistenta:

• pomoc žáků na aklimatizaci školního prostředí
• pomoc pedagogům školy při vlastní výchovné činnosti při komunikaci s žáky
• při spolupráci s rodiči žáků
• při spolupráci s romskou, či jinou komunitou v místě školy
• je dětem dobrým vzorem

Zvláštní škola

Tendence přeřazovat romské děti do zvláštních škol zapříčinila, že mnohé z těchto škol, byt´jejich posláním je vzdělávat děti mentálně retardované, mají v současnosti víc než polovinu žáků z romské etnické skupiny.Vřazování romských dětí do zvláštních škol, bylo do nedávné doby jedinou možností poskytovanou státem jak pomoci romským dětem přežít trauma školního neúspěchu v základní škole běžného typu. Ovšem za snížených nároků na vědomosti,tzn.do budoucna s omezenými možnosti na profesní uplatnění.
Důvodem zařazení romských dětí do zvláštních škol je posuzování školní zralosti. Děti jsou podrobeny vyšetření v PPP, jehož základem jsou testy sestavené podle průměru běžné populace předškolních dětí, které nezohledňují v celé šíři odlišnou sociální a kulturní zkušenost vyšetřovaného dítěte. Odhaduje se, že více než 80 % dětí z romské populace navštěvuje zvláštní školu. Ze ZŠ jsou přeřazovány 28x častěji, než ostatní děti. Ukončí-li žáci školní docházku, málokteré pokračuje ve studiu na střední škole.

Základní škola

Romské děti jsou vzdělavatelné v rámci základního školství. Předpokladem však je, že romské dítě dostane větší množství času na osvojení vědomostí a návyků a budou mu také přizpůsobeny podmínky, za kterých osvojování učiva probíhá. Nejrizikovějším obdobím, kdy romské dítě vyžaduje individuální péči, aby vyrovnalo handicap, daný odlišnou hierarchií hodnot romské rodiny, odlišným životním stylem, nedostatečnými jazykovými znalostmi, nulovou předškolní i domácí přípravou jsou:

1. Počátek školní docházky,
2. Přechod na druhý stupeň.

Výhodným projektem na prvním stupni ZŠ je projekt obecné školy. Umožňuje volnost při výběru vhodných metod učení a možnost přizpůsobení se mentalitě a vlastnostem romských žáků.
Na druhém stupni se více času věnuje znalostem a dovednostem pro praktický život. Důležité je snižování počtu žáků ve třídách , což umožňuje individuální přístup.
Velkým přínosem je přípravný ročník, který dítě na vstup do základní školy připraví.Vzdělanostní úroveň romských dětí stoupá a mnozí z nich studují na středních školách.

Střední škola

Velmi pozitivní pro studium romských žáků na středních školách je projekt,,Podpora romských žáků středních škol“. Jedná se o finanční výpomoc nákladů spojených se studiem (doprava, stravování, pomůcky a akce školy). V dnešní době je v romské komunitě početné zastoupení studujících na střední škole. Ke zvyšování vzdělanosti vznikají školy se zaměřením na studium v oblasti pedagogické, sociální a občanskoprávní, kde se právě Romové mohou uplatnit. Malé procento tvoří učební obory se zaměřením na řemesla, nebo studujících na gymnáziích. I když žáci na studium nastoupí, málokdo studium dokončí.Větší úspěch mají děti, jejichž rodiče mají vzdělání. Je vytvořeno mnoho studijních programů nejen pro romské děti, ale i dospělé.Vzděláním se zabývají i jiné organizace, které se snaží zapojit lidi z romské komunity.

Závěrem:

Školnímu vzdělání většina Romů ani v dnešní době nepřikládá příliš vekou hodnotu. Moudrost je pro Romy předávána vyprávěním o zkušenostech starších formou příběhů, pohádek, mýtů… Duchovní bohatství Romů, jejich životní moudrost, zkušenost, etické normy a filosofie jsou totiž uchovávány ve vyprávění. Milena Hübschmannová

Po staletí žili Romové na okraji nebo vedle většinové populace. V průběhu staletí si zachovali či získali mnoho velmi účelných dovedností, které jim umožnily přizpůsobit se a přežít. Na druhé straně nezískali mnoho takových dovedností, které jsou nezbytné pro život a úspěšné uplatnění v moderní době.

Některé prvky jejich odlišností jim přímo brání se sociálně rozvíjet. Je to například sociální homogenita jednotlivých komunit, která nevítá individuální sociální vzestup svých členů.

A tak před nimi dnes stojí dilema, přizpůsobit se nebo zůstat na okraji společnosti. Ale i majoritu – čeká neméně náročný úkol: nabídnout Romům integraci a pomoci jim, překonat předsudky i pasivní přezírání a rezignaci.

Neznalost jiných kultur je jednou z příčin xenofobie a předsudků jak neromských spolužáků nebo jejich rodičů, se kterými se setkávají již malí Romové ve škole. Vytvořit takové školní vzdělávací programy, aby uměly reagovat na specifické vzdělávání podle potřeb romských žáků a zohlednit kulturní identity romských dětí. Zaujmout je, vzbudit jejich zájem a zvídavost ve škole již zpočátku tím, že se dovídají o své romské kultuře, historii což zvýší jejich motivaci ke vzdělání. Tuto motivaci v dospělosti budou předávat svým dětem.

Použitá literatura:
Balabánová, H. Praktické zkušenosti se vzděláváním romských dětí. Praha: Ment, 1995
Hübschmannová, M. Postavení a role některých členů tradiční romské rodiny. Romano Džaniben, 3, 1996
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)