DOUČOVÁNÍ KAROLÍNY, 4. třída

Všechna jména zúčastněných osob byla změněna.

První návštěva: 14. 10. 2009

Seznámení s rodinou bylo domluvené na třetí hodinu odpolední. Přišla jsem přesně, zazvonila na zvonek a čekala, co se bude dít. Přišla mi dolu otevřít přímo Karolína, devítiletá holčička, kterou budu doučovat. Vystoupali jsme společně do druhého patra jejich bytovky a vešli do bytu. Tam mě překvapily hned dvě skutečnosti. Karolína byla doma úplně sama, tudíž i většina prvního seznámení proběhla jen za přítomnosti Karolíny. A druhé, spíše nezvyklé zjištění, že se doma nikdo z nich nezouvá. Karolína celé doučování absolvovala ve svých zimních botách.

Chování Karolíny bylo zcela v pořádku. Zpočátku lehce ostýchavá, ale později se rozmluvila. Slušné jednání a zájem se nechat opravdu doučovat.

Prošli jsme společně všechny její předměty, abych věděla, co se zrovna učí a na jaké úrovni jsou její znalosti. Z jejího tvrzení jí nešly pouze zájmena, ale postupně, když jsme si probraly všechny předměty, jsem zjistila, že má lehké nedostatky ve všech předmětech. Ale ne nikterak velké.

V první hodině jsme spolu udělaly domácí úkol z matiky a z angličtiny.

V druhé půlce, v bytě strávené hodiny a čtvrt, přišel i její starší bratr a následně její matka. Všichni byli zdvořilí a moc milí. Nabízeli mi čaj. S matkou jsme se podrobněji domluvili na doučování, sdělila mi, že na většině setkání stejně přítomná nebude, a že nemá čas se s ní učit, proto má nedostatky ve škole.

Nakonec jsme se i s Karolínou domluvili na doučování, které proběhne dvakrát týdně, a to v pondělí od 15:30 a ve středu od 15:00.

Průběh doučování

Další setkání proběhla vždy ve stejnou dobu, zcela bez problémů. Výjimkou nějakého volna a Karolínina onemocnění. S maminkou jsme na sebe měly kontakt, a tak nebyl nikdy problém se dopředu domluvit.

Maminka mi hned na první schůzce sdělila, že byla Karolína zvyklá pracovat s předchozí studentkou dvakrát týdně po dvou hodinách.

Z počátku jsme tedy měli doučování dle času, buď hodinu a půl či dvě hodiny dvakrát do týdne. Ale po nějaké době jsme všechny setkání nechali na hodině a půl, neboť z doučování byla Karolína dost unavená, a po odpracované hodině ji bylo velice těžké učením zaujmout. Proto jsem zavedla strategii hodinového vysvětlování končící půlhodinovým opakováním zábavnější formou. I tak ale bylo vidět, že má Karolína problémy s pozorností, kterou nedokáže moc dlouho udržet. Je velice chytrá a látku dokáže celkem snadno pochopit, ale na to, aby ji mohla správně ve cvičeních použít, potřebuje velkou motivaci. Maminka nebazírovala na dobrých známkách, a tak i Karolína jejich dosažení nepřikládala velký význam. Za to skutečnost, že bude-li „v tomto cvičení“ mít max. 1 chybu, tak skončíme, byla pro ni tak motivující, že při běžných 10 chybách zde udělala opravdu jen jednu!

Karolína je trochu nepořádná a pečlivost a píle rozhodně nepatří mezi její přednosti, za to je ale velice snaživá, má-li opravdový důvod něco dělat, je to hodná, slušná a inteligentní dívka.

Mně se s ní opravdu velice dobře spolupracovalo. Hodně jsem se při doučování přiučila. Ráda pracuji s dětmi a myslím si, že mám dost zkušeností díky několika zájmovým kroužkům, ve kterých s dětmi realizuji své projekty. I tak bylo toto doučování pro mě něčím novým a velice přínosným. Zjistila jsem, že není vůbec lehké s dětmi v kuchyni za stolem probírat jejich nenáviděnou školu, ze které zrovinka přišli. A měla jsem jediné štěstí, že Karolína pochází ze slušné rodiny, odkud zná pojem „autorita“, kterou k učitelce musí zachovávat, i přes svoji nechuť k učení. Velice ráda bych u Karolíny docílila spíše té přirozené autority, která už stojí na přijatelnějších základech. A myslím si, že po nějaké době bych toho docílit opravdu mohla, ovšem po třech měsících se mi to určitě nepodařilo.