DOUČOVÁNÍ OLINKY, 5. třída A MARIKY, 3. třída

Všechna jména zúčastněných osob byla změněna.

Olinka, 5. třída

Olinka byla pro mě velkým překvapením. Pochází z naprosto atypické romské rodiny. Společně s maminkou se přistěhovaly do Brna ze Slovenska. Olinka má ve škole samé jedničky, pouze čeština ji dělá potíže díky zažité slovenštině. Maminka Olinky je magistra, velmi příjemná a chytrá dáma. Tatínek s nimi nežije, žije s nimi přítel maminky. Nevlastní tatínek Olinky není Rom. Olince se hodně věnuje, společně se učí. A díky tomu, že se maminky přítel z vlastní iniciativy učí romsky, učí Olinku i základy romštiny, která je pro ni cizím jazykem.

Už při první hodině jsem byla v šoku. Olinka se na doučování velmi těšila. Nechtěla si se mnou povídat, chtěla se UČIT (dokonce mě napomínala, že bychom už měly přistoupit k učeníJ)! Je velmi ambiciózní a škola ji moc baví. Je velmi šikovná a díky jejím vědomostem jsem se musela na doučování pečlivě připravovat. Měla na mě záludné otázky, se kterými jsem si někdy nevěděla rady, ale vždy jsem ji vše do příští hodiny zjistila a zodpověděla.

Každou hodinu jsme nejprve společně udělaly domácí úkoly. Poté jsme přistoupily ke cvičením z češtiny, která jsem si pro Olinku připravovala (díky stránkám RVP jsem splňovala Olinčiny nároky na procvičování). Nikdy jsme nenarazily na nic, co by Olince dělalo závratné problémy. Na každé hodině jsme procvičovaly př. vyjmenovaná slova, rody podstatných jmen, čtení, atd.

Doučování probíhalo samozřejmě přímo v rodině. I zařízení a uspořádání bytu vypovídalo o tom, že tato rodina není typicky romská. Vždy bylo krásně uklizeno. Olinka jako jedináček má svůj vlastní pokoj, s psacím stolem, kde jsme měly klid na učení. Nikdy ji nechyběly žádné pomůcky. Vždy při doučování byl přítomen nevlastní tatínek, který mi nikdy neopomněl nabídnout něco k pití. Nevlastní tatínek nám nechal klid v místnosti a pouze se občas optal, zda něco nepotřebujeme. Ideální prostředí na studium. Každou hodinu když se blížil konec doučování mě Olinka prosila, zda bychom nemohly doučování protáhnout, že se chce ještě učit. Musím říci, že často měla energie a elánu do učení mnohem více než jáJ. Avšak dělalo mi radost, že ji učení se mnou baví. Z počátku si mě totiž Olinka evidentně zkoušela, zda jsem pro ni dostačujícím učitelem, zda toho dost vím, atd. Mám radost, že se z nás staly kamarádky. A dokonce se už při doučování umí natolik uvolnit, že mi čas od času vypráví její zážitky.

Marika, 3. třída

Po zkušenostech se Olinkou jsem byla ráda, že Marika je naopak z typické romské rodiny a byla mi dopřána i tato zkušenost. Marika pochází ze tří dětí. Mariky maminka je velmi mladá a moc sympatická paní. Veškeré dohady ohledně doučování jsem vyřizovala s ní. Bylo evidentní, že maminka o doučování stojí a že byla rády když jsem častokrát pomohla s úkolem i Mariččinýmu mladšímu bráškovi. Myslím si však, že obě děti jsou moc šikovné, ve škole se jim daří a že je rodiče zbytečně podceňují. Tatínek z doučování nikdy nebyl moc nadšený, narušovala jsem jeho domácí klid, ale i přesto byl ke mně vždy velmi slušný.

Marika se na rozdíl od Olinky na doučování moc netěšila a raději by dělala něco jiného. To naopak její mladší bráška byl s námi vždy u stolu a s chutí se do doučování zapojoval. Kdyby záleželo na Marice, raději by nás s malým Denisem nechala se učit samotné a ona by se koukala na televizi (která vždy při doučování byla v provozu). Naštěstí se mi podařilo její pozornost opět upoutat (i díky bráškovi, který byl pro ni konkurencí). Při každé hodině jsme nejprve splnily domácí úkoly. Marika častokrát neměla pero či jiné pomůcky. Musela jsem být na hodinu dobře zásobena pastelkami, pery, tužkami, atd. Poté jsem pro ni měla připravená cvičení z češtiny i matematiky. Ta musela být hravou, atraktivní formou, jinak by Mariku nedonutila se jim věnovat.

Co se týče cvičení, která jsem si připravovala, měla jsem velmi omezený výběr. Paní učitelka mi skrz deníček psala přísné vzkazy, jak si nepřeje dvojkolejní vyučování, jak nemám s Marikou dělat něco navíc, co ještě neprobírali, atd. Stále jsem paní učitelku musela uklidňovat, že chci Marice být nápomocná, ne jí dělat v hlavě zmatek. Proto jsem se držela přísných pokynů paní učitelky a nedělala s ní nic navíc. (Ačkoliv když mi to náhodou „uklouzlo“ Marika hravě úkol splnila bez jakýchkoliv zaváhání. Je velmi šikovná.)

V rodině se mi velmi líbilo. Zářila zde úplně jiná atmosféra než v „našich“ rodinách. Maminka mě vždy bez ptaní zahrnula kávou a dobrým jídlem. Doučování probíhalo na gauči v jediné místnosti jejich bytu u malého konferenčního stolku. Vždy bylo krásně uklizeno. Nepřekvapilo mě, že židle v rodině chybí, ale obrovská plazmová televize ne. Maminka při doučování vařila, tatínek často kouřil z okna, či se zavřel do koupelny. Všechny děti byly se mnou u stolečku a fascinovaně nás pozorovaly. Bylo častokrát i dojemné jak se všechny rády zapojovaly a byly nadšené. Doučování v této rodině mě velmi bavilo a mnoho přineslo.