61 | Reportáž 1.—7. 11. 2010

Ve čtvrtek začalo fungovat centrum, prvních asi 28 dětí mělo možnost si prohlédnout prostory, seznámit se s chodem centra, poslechnout si pohádky… kroužky jako takové začnou fungovat až po prázdninách, protože v současné době se v Angole chýlí školní rok ke konci a děti se rozutečou.

Sešli jsme se s padrem Arturem, souhlasil se stavbou janga v Cambulucuto, byl nadšený z našeho projektu a projevil zájem o spolupráci.

Studenti kurzu Animátora volného času měli celý týden exkurze na 3 místech – ve vězení, v leprosáriu a v domově důchodců.

Nejvíc je nadchlo asi vězení – vedení bylo velmi ochotné, studenti odpolední skupiny mluvili k vězňům, potom nás vedoucí bezpečnosti provedl po různých odděleních, měli jsme možnost vidět místo, kde odsouzení tráví většinu času, ošetřovnu, oddělení bezpečnosti, personální oddělení i část zvanou „reedukace“. Ranní skupina se taky dostala na nádvoří, kde se shromáždilo kolem 500 vězňů, pak následovala návštěva ženského oddělení. V leprosáriu i v domově důchodců bylo nutné překládat většinu rozhovorů do umbundu, studenti lidem zpívali, rozdali jim nejrůznější dárky, při zpěvu se několik starších paní zvedlo a začalo tancovat, mnozí dvacetiletí studenti neváhali, rozběhli se k nim a začali tancovat s nimi. Skrz exkurze se bylo hodně studentů „zasažených“, prožili něco hodně silného, chtějí se na ta místa vrátit a pracovat tam s lidmi.

V sobotu uspořádala odpolední skupina akci pro děti. Několik dnů i nocí předtím hodně pršelo, naprostým zázrakem bylo ten den přímo ideální počasí. Studenti měli akci dobře naplánovanou, děti se učily stavět domečky z větví, poznávat na základě obrázků zvířátka, hrály tradiční angolské hry atd.