Znovu jsme s edukací řešili bilaterální smlouvu, konkrétně nájem. Ředitel si vyžádal představení projektu a přehled výdajů s ním spojených. Pořádně mu ani nevěnoval pozornost a chtěl detailní rozpis práce v terénu. Guvernér prý nevidí smysl naší práce, přijde mu, že si jen hrajeme s dětmi, proto nevidí důvod, proč by nám měl platit nájem. Předali jsme mu seznam našich zaměstnanců, kteří dělali konkurz, slíbil, že pokud jím projdou úspěšně, udělá všechno pro to, aby mohli pracovat v kabinetu sociální pedagogiky a nemuseli odejít učit do jiných okresů, jako to bylo v případě Edilsona, Eliotha a Henriquese.
Během schůzek s animátory jsme řešili práci v terénu, program na další dny a měsíce, animátoři, kteří pracují pro Masarykovu univerzitu, se cítili nespokojeni s podmínkami, které mají. Stěžovali si, že na rozdíl od kolegů z edukace nemají nárok na dovolenou, mají nižší plat atd. Pár lidí muselo z osobních nebo studijních důvodů změnit pracovní dobu, někteří se kvůli studiu přestěhovali i do jiné provincie. S animátory, kteří už pro edukaci pracují, jsme se domluvili na otevření kurzu Pedagoga volného času, výuka bude probíhat třikrát týdně odpoledne. Po skončení se otevře dopolední kurz.Studenti kurzu z loňského podzimu měli termín odevzdání závěrečné práce do 29.4. Odevzdaly ji jen 2 skupiny. Jedné byla vrácena, protože celá teoretická část byla zkopírovaná z internetu, praktickou část tvořily jen krátké úvahy, chyběl výzkum.
Objevil se tady Edilson, nechce už dál v Andulo učit, vidí, že přesun do Sociálně-pedagogického centra není možný, proto se rozhodl pro studium matematiky a fyziky v provincii Huíla.
Několik dní se tady slavily Velikonoce, v Angole začíná volno už ve čtvrtek, Velký pátek je oficiální státní svátek, na české Velikonoční pondělí už se normálně pracovalo.
Koncem dubna přiletěla do Angoly vedoucí projektu z Masarykovy univerzity s tlumočníkem. V Luandě proběhla schůzka se Sandrou, která pro nás dlouho pracovala, ale od února se kvůli studiím na právnické fakultě z Kuita odstěhovala. Tři roky by měla zůstat na fakultě, pak má možnost přestoupit na magisterské studium na Masarykově univerzitě, nejspíš na Fakultě sociálních studií. O studia na vysoké škole v České republice projevily zájem i děti Cornélia, bývalého zaměstnance Ministerstva školství, konkrétně se jedná o studium medicíny a architektury.
Sešli se taky s Aníbalem, koordinátorem Divadla utlačovaných v Angole. Slíbil dát dohromady skupinu 6 lidí, kteří by v polovině června přijeli do Kuita udělat seminář pro místní animátory, kromě toho by ve městě uspořádali jedno nebo dvě představení.
Dlouho to vypadalo, že schůzka s vedením místní edukace nebude možná, nakonec se podařilo ji domluvit na sobotní ráno. Znovu jsme se bavili o působení Masarykovy univerzity v Kuitu a podmínkách, které s tím souvisí. Edukace potvrdila svůj zájem, slíbila začít platit nájem, s tím, že v domě se stále budou střídat skupiny českých pedagogů. Jsou si vědomi toho, že angolští pedagogové, kteří prošli naším kurzem, mají obrovské přednosti a zkušenosti, kterými mohou zlepšit výuku na základních školách. Slíbili taky, že se sejdou s Maryšty, aby pracovali se všemi typy dětí a neotevírali Sociálně-pedagogické centrum jen omezené skupině. Projevili taky zájem o návštěvu České republiky, začínáme pro ně chystat program, aby mohli vidět nejen volnočasová centra, ale taky výuku na základních a středních školách a samosprávu.
Mluvili jsme taky s Iris ohledně jejího dalšího působení v Kabinetu sociální pedagogiky. Chtěla pracovat jen dopoledne, na odpoledne přemýšlela o práci v hotelu. Probrali jsme pracovní podmínky, rozhodla se zůstat a pracovat v kabinetu 8 h denně, s tím, že jí k současné pracovní náplni přibude výuka v kurzu pedagoga volného času a začne dělat a přepisovat rozhovory s místními pedagogy, aby už postupně získávala zkušenosti, které se jí budou hodit při studiích sociální pedagogiky v České republice.