DOUČOVÁNÍ MARKÉTY, 5. třída
Všechna jména zúčastněných osob byla změněna.
Jmenuji se Kateřina Faltová a chodím do prvního ročníku sociální pedagogiky a volného času na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Tento předmět jsem si zvolila, protože si myslím, že je to velice dobrá zkušenost. Za prvé dostanu se do sociálně slabší rodiny, takže uvidím na vlastní oči, jak to tam funguje, či jak to tam nefunguje. Za druhé, zkusím si učit někoho, pokusím se vysvětlovat, zkusím si vycházet s dětmi. Což je podle mne v našem oboru také důležité.
Já doučuji Markétku. Je to děvče, které chodí do 5. třídy. Měla by být, ale už v 7.třídě. Jednou propadla (z matematiky) a šla také o rok později. Markétka je normální hezké děvče s dlouhými plavými vlasy a ještě s dětským výrazem. Markétka má jeden zdravotní problém, kvůli kterému dost často navštěvuje neurologii. Má něco s jednou hemisférou v mozku. Což pro „laiky“ znamená, že nemá dobré logické myšlení. Doktor mamince na rovinu řekl, že Markétka zvládne matematiku jen do páté třídy. Dál už nemá šanci. Její handicap ji velmi omezuje ve škole. Nejdou jí hlavně „pětiminutovky“ v matematice a diktáty v českém jazyce. Tam, kde je kladen důraz na rychlost. Markétce velice dlouho trvá než ji doje i normální malá násobilka. Příklady jako 3 x 5 nebo 6x 3 dělají Markétce velký problém. Toto vypočítat ji trvá i pět minut. Často si to v paměti sčítá nebo si to ukazuje na prstech. Také jí dost často nedocházejí určité věci. Třeba, když se jí zeptám kolik je 5×3 a ona to vypočítá a já se jí za minutu zeptám kolik je 3×5, tak ona neví. Neumí si to spojit. Neumí si ty čísla obrátit. Chodím za ní 2x týdně, většinou v pondělí a ve středu. Vždy tam trávím 2,5 hodiny. Nejvíce probíráme matematiku, ta dělá Markétce největší problémy. Ve zbylém čase probíráme i český jazyk, ale to jen velmi zřídka. Z matematiky jsme za tu dobu probrali různé věci. Začali jsme malou násobilkou, protože ta Markétce dělá problémy. S tím jsme se „prali“ hodně dlouho. Poté jsem si začala dopisovat s její paní učitelkou. Ta mi píše, co právě berou, jaké typy příkladů máme zopakovat, a co budou v nejbližší době brát. Procvičovali jsme převody jednotek, násobení s nulami a zlomky. Je pravda, že Markétin handicap nám trochu ztěžoval práci. Vše nám trvalo déle. Naštěstí jsme to spolu zvládli, ani jedna z nás neztratila trpělivost.
Jinak hned při první návštěvě jsem absolutně nevěděla, do čeho jdu. Jediné, co jsem věděla, že Markétka bydlí někde u Cejlu. Jejich byt jsem hledala vcelku dlouho. Ale je to také tím, že se v Brně ještě absolutně nevyznám, přece jenom jsem tu jen pár měsíců. Ustrašeně jsem zazvonila na zvonek Novotní a čekala co přijde. Dolů mi přišel otevřít sympatický brejlatý pán, který měl v náručí malé dítě. Už od pohledu byl příjemný. Vlastně nejvíce mě překvapilo, že to nebyl Rom. Čekala jsem romskou rodinu a přišel mi otevřít „bílý“ tatínek. Byt mají velice pěkný, útulný. Vždy, když přijdu mám připravený čaj nebo kafe. Na stole je voda a sklenice a připravený je i nějaký zákusek. Opravdu pokaždé. A také pokaždé je ten zákusek jiný. S maminkou se domlouvám přes SMS. Rodina funguje podle mě dobře. Markétka je prostřední dítě. Má ještě starší sestru a mladšího bratra.
Jinak co se týče matematiky, tak si myslím, že mají velice špatný systém ve škole. Paní učitelka očividně nestíhá, a tak berou všechno hrozně rychle. To mě vadí, učivo by se mělo nejdříve probrat, vysvětlit. Poté by se mělo dostatečně procvičit, a pak by se měl napsat test. Nechápu, že u Markétky na škole pořád jen něco probírají, ale vůbec nic neprocvičují. Častokrát dostává Markétka pracovní listy od paní učitelky. Tak hodně děláme z toho. Jsou tam ty typy příkladů, které by Markétka měla umět. Je to lepší, že je něco navíc nežli jenom učebnice.
Chtěla bych doučovat i v příštím semestru. Jsem ráda, že máme tuhle příležitost. Je to dobrá zkušenost.