Měsíc: Srpen 2008

Úterý, 19. 8. 2008 Ráno opět navštěvujeme sirotčinec. S dětmi se nejprve věnujeme výtvarným činnostem. Jedna skupina je s Vlastimilem a Martou v domku pro výuku, kde se zabývají kreslením a poznáváním základních geometrických tvarů (kruh, čtverec, trojúhelník). Klára se s druhou skupinou pokouší o vybarvení stromů pomocí lepení malých kousíčku barevných papírů. Po těchto činnostech se obě skupiny setkávají na prostranství mezi domky sirotčince, kde hrajeme různé pohybové hry, tančíme Labadam (dětský tanec v kruhu, kdy se děti zábavnou formou učí názvy jednotlivých částí těla). Po ranním programu se stavujeme na DEFA (původní a stále užívané pojmenování úřadu zvaného nyní SME, Serviço de Migração e Estrangeiro), kde si chceme vyzvednout víza; úředník nám však nově oznamuje, že zatím nejsou z naší strany splněny všechny náležitosti, a opět nás posílá…

Čtvrtek, 14. 8. 2008 Dnešek jsme pojali jako úřední den. Chvíli po snídani vyrážíme s připravenými dopisy potřebnými k prodloužení víz za dr. Dumbou do jeho úřadu. Zastihujeme ho ve dveřích, přijít o chvilinku později odjel by do Luandy a my bychom se s ním mohli sejít až za týden. Poté nakupujeme bloček s doklady, které je nutné mít u sebe, chcete-li cokoliv koupit (v obchodech jen výjimečně vedou paragony, většinou však doklad nedostanete – české účetní by zde zažívaly peklo). Ve dvanáct hodin zveřejňujeme výsledky konkurzu. Vybrali jsme dva z kandidátů. Ostatním jsme poděkovali a doporučili jim, aby se v budoucnu, budou-li mít zájem, přihlásili na jiné z našich kurzů. Večer se dozvídáme neradostnou zprávu, jež nám znovu dává pocítit stálou přítomnost už poměrně dávno (šest let) skončivší války.…

Čtvrtek, 7. 8. 2008 Ráno nám Iva nabízí, zda bychom s ní a ostatními nechtěli odjet na pět dnů do Cuemby, kde má Člověk v tísni rozestavěno několik škol a navíc se tam nachází i „jejich“ agrární centrum. Moc nás tento návrh nadchne, máme však na pátek a příští úterý domluvenu výuku v sirotčinci a jiné úkoly. Jdeme proto do sirotčince, kde bez problému přesouváme výuku na další středu. Poté ještě vyrážíme s připravenou smlouvou o pronájmu domu za donem Aurelianem; bohužel ho napoprvé nezastihneme doma, to se nám podaří až napodruhé, kdy společně smlouvu podepisujeme. Po návratu domů čekáme na schůzku s Marišty. Ti přicházejí v půl deváté. Mají zase několik nových požadavků. Opět se nás snaží přesvědčit, aby v názvu centra stálo již od začátku jméno „Marišta“. Dále…

Pondělí, 4. 8. 2008 Časně ráno se setkáváme s dr. Dumbou. Ten nám podepisuje inzerát na výběr kandidátů pro podzimní pilotní kurz pro první místní potenciální pedagogy centra. Inzerát pak jeho lidé, za naší počáteční drobné asistence, rozvěšují a dávají na strategická místa města. Po deváté hodině přichází zástupce pana Labãa, pan Sérgio. S ním jdeme na Ředitelství péče a znovuzařazení do společnosti. Hlavní představitelku tohoto oddělení provinční vlády akorát zastihneme ve dveřích jejího sídla při odchodu na další jednání. Domlouváme se na jedenáctou hodinu; pokud by sama nestihla přijít, budeme rovnou zavedeni k ředitelce sirotčince. Po jedenácté hodině nás už paní ředitelka sirotčince, pozoruhodná dona Alda, provází po svém království. Do areálu spadá i školka pro čtyř a pětileté děti. Těch je přes tři sta. Samotných chovanců sirotčince nejrůznějšího…

Čtvrtek, 31. 7. 2008 Setkáváme se s panem Labãem a domlouváme návštěvu sirotčince na příští den. Také s ním jednáme o pronájmu nějakého sportovního hřiště; slibuje nám pomoc i s hledáním našeho bydlení. Poté navštěvujeme dům, ve kterém před dvěma lety sídlili a působili naši předchůdci. Dům je však poměrně čerstvě pronajatý, nikdo si tam proto na ně nevzpomíná. Do další schůzky schází několik hodin, a tak se s dotazy vrháme na Veroniku (další aktérku angolské mise Člověka v tísni, která se minulý den vrátila z pětitýdenní dovolené). Ta spolu se svým přítelem Michalem v Angole žije a pracuje už pět dlouhých let, a je proto nejkompetentnější osobou, která nás může zasvětit do místních poměrů, školských záležitostí apod. Navíc jsme jejími dlužníky, nebýt jí, veškerá naše dosavadní práce,nemluvě vůbec o…